Run Czech 2017

Run Czech 2017

Ahoj Černé plíce.
Na poslední chvíli na konci roku píši článek a o čem jiném bych mněl napsat, než o jednom z nejlepších závodů své běžecké kariéry, a to o Olomouckém půlmaratónu 2017, který patří do běžeckého seriálu Run Czech. Na Apríla jsem v rámci přípravy na můj první maratón absolvoval Pražský půlmaratón v čase 1:48:27. Byl jsem čerstvě po nemoci, průdušky byli ještě nedoléčené a také jsem s ohledem na zdravotní stav a euforii z Pražské atmosféry přepálil první kilometry. To se začalo projevovat již ve 2/3 závodu s tím, že na 18 km mi odešli nohy úplně a závod jsem dokončil silou vůle v čase o více než tři minuty horším oproti podzimnímu půlmaratónu v Ostravě, který jsem zaběhl v čase 1:45:20. Že jsem si nezlepšil svůj půlmaratónský čas mne nemrzelo tolik, jako to, že jsem se poslední tři kilometry neskutečně trápil a neužil jsem si atmosféru Pražského půlmaratónu až do cíle.

 

OLM17_CP

Jsem optimistou a na každé situaci se snažím najít pozitiva. Zde se to hlavní pozitivum, že jsem se zúčastnil půlmaratonského závodu v Praze i v ne zrovna ideální kondici projevilo za pět týdnů, konkrétně 7.5.2017, kdy jsem se postavil opět v Praze na start mého vůbec prvního Maratónského běhu s cílem uběhnout jej pod čtyři hodiny. Díky zkušenosti z Pražského půlmaratónu jsem se snažil držet euforii na uzdě, prvních deset kilometrů rozběhnout volněji a mírně zrychlovat jsem začal až po 30. km , kdy do této vzdálenosti se mi podařilo udržet téměř strojové tempo okolo 5:40 min./km. Svůj stanovený cíl jsem nakonec splnil v čase 3:57:27, a to především bez nějaké velké krize či bolesti a s kondiční rezervou, která mi umožnila si Pražský maratón a můj první maratón v životě a jeho atmosféru plně užít až do úplného finiše.

20171231_161538
Seriál RunCzech jsem završl třetím a posledním závodem, jak jinak než tím, který se koná skoro doma, na Moravě v Olomouci. Již před závodem jsem slyšel o Olomouckých divácích, a
atmosféře tohoto půlmaratónu spoustu pozitivního, ale to, co jsem v Olomouci zažil na vlastní kůži, oči, uši a běžecké kecky zažil, předčilo veškeré mé očekávání a svědomitě mohu a budu tento závod jen a jen chválit, vynášet do běžeckého nebe, všem běhnám doporučovat a ať se Pražáci chytnou za nos, protože takovou atmosféru jakou Vám připraví Olomoučtí měšťané a fanoušci, ani v Praze, ani jinde na závodě jen tak brzo zase nezažijete. Já jsem svůj Olomoucký půlmaratón rozběhl sice s rozvahou, ale s cílem zlepšit si svůj podzimní půlmaratonský čas z Ostravy, což se mi v čase 1:44:22 o cca 1 minutu podařilo. V celém průběhu závodu po obvodu tratě lidé hlasitě fandili, vydatně kropili, také kapely do rytmu vyhrávali a prostě nebylo na trati hluchého místa, kde by nikdo nestál, nepovzbuzoval a každý závodník si musel užít závod až do úplného cíle. U mě osobně si Olomoučáci nastavili pomyslnou laťku hóóódně vysoko a věřím – doufám, že i v roce 2018 splní tento závod a jeho atmosféra nejen moje očekávání. Všem běhnám jej vřele doporučuji. Na startu Olomouckého půlmaratónu nesmíte chybět a proto si do Vaší termínové listiny zapište červeně datum 23.6.2018.

Ahoj.

Petr Reček – hrdý člen SK Černé Plíce