Winter run Ostrava, Černé plíce

Nechoď před závodem pařit!

No jasně, že jsem šla 🙂 S holkama jsme se scukly asi po 100 letech, protože leden byl zabitý učením na zkoušky, takže no a co, že zítra běžím Winter run, jdeme na pokec. Tečka.

Říkala jsem si, že bych ale měla končit v nějaký rozumný čas, ať se trochu vyspím. Nejsem žádná běhna. Za rok mám závodů, že je spočítáš na rukou a vždy volím ty kratší trasy, pokud to jde. Za celou zimu jsem nebyla běhat ani jednou, možná tak na tramvaj. Ale co vám budu povídat, domů jsem dorazila v 5 ráno. Ještě do půl 6 oči dokořán a myšlenkami stále tančím na parketě.

Budíček…

V 10 zvoní budík a já se překvapivě cítím fajn, i když hlava se mi z posledního piva ještě trochu motá 🙂 Balím boty a oblečení a vyrážím na tramvaj…ehm, tedy běžím na tramvaj, jako vždy. No co, rozcvička. Samo, že nestihám, ale karma je na mě hodná. Start se o půl hoďky odsouvá, protože se dost závodníků zdrželo na dálnici kvůli koloně. Je to smutné, ale hraje mi to do karet.

Zázemí je v hale Nové radnice a cestou pochybuju, že jedny veřejné toalety mi rychle poslouží jako převlékárna, takže využívám své studentské kartičky a přemlouvám paní vrátnou na nedaleké přírodovědecké fakultě OU, aby mi dovolila jít tam. Sice se šklebí, ale dneska si může odškrtnou jeden dobrý skutek.

Jde se na start

Konečně jsem „ready“ a rychle se mi daří najít zbytek závodníků z řad Černých plic. Poslední minuty se ještě zdržujeme v teple haly a chvilku na to už vybíháme do Komenského sadů na můj první letošní závod/běh/chůzi/plazení/kotrmelce/zvracení, to ještě nevím 🙂 Nakonec ale chytám druhou mízu a překvapivě si to klušu vkuse až do cíle. Velké díky patří Elzbietce, která si to v krásné zimní sukýnce klusala většinu trasy vedle mě, takže mi byla tahounem.

Ještě nekončíme

V cíli si dávám za odměnu koláček a banán. Možná byste si řekli, že to teď půjdu dospat. Jízda ale ještě nekončí. Jde se na další pařbu 🙂 Přibylo nám totiž v roce 2017 spoustu malých černých plícek a narození jednoho z nich – Damiánka – se slaví právě dnes večer. To si nenechám ujít.

Když se na to teď koukám zpětně, i přes spánkový deficit a hladinku v krvi jsem si to užila, takže ten titulek zase neber tak vážně. Vždyť to není nic oproti stokrát delším závodům, které běhávají naši kluci, a při kterých vypijí tolik piv, co bych já nezvládla ani za týden intenzivní párty.

#12 Pavlína